Povídá takhle jednou Robin...

Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a úkol změřit pomocí něj výšku jedné vysoké budovy.
Chemik velmi pečlivě změřil atmosferický tlak u paty budovy. Pak jel výtahem až na střechu a změřil tam také atmosferický tlak. Nakonec vytáhl kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosferických tlaků.
Inženýr jel hned výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci na mytí oken zvenku a přivázal k němu barometr. Pak ho spouštěl ze střechy až na úroveň terénu. Nakonec ho vytáhl zpátky a při tom změřil výšku budovy v rozpaženích, což prý je asi metr a půl.
Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy. Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy.
Obchodník vůbec nikam nejel. V přízemí zašel za správcem domu a řekl mu: „Když mi povíte, jak je tahle budova vysoká, dám vám tenhle prima barometr.”

Rybaří takhle jeden farář ve Vltavě pod Vyšehradem a vytáhne zlatou rybku. Jak už to tak zlaté rybky dělají, tak i tato prosí, že když bude puštěna zpátky do vody, splní svému dobrodinci přání.
Farář se podiví, že se rybce chce nazpátek do té špinavé vody, pak ji však pustí a vyslovuje své přání: „Co kdybys udělala něco s tou válkou v Kosovu...”
„Hele,” odvětí rybka, „já jsem jenom obyčejná malá vltavská zlatá rybka... Války - to je na mě moc. Zkus si přát něco jinýho.”
„Taky bych si přál, aby farníci v mém sboru byli zbožní, trpěliví a milí.”
Rybička se chvilku zamyslí a pak říká: „Kde že je ta válka...?”

„Můj pane, nemyslíte, že už je pro vás ten královský kočár poněkud malý?” pravil komorník králi, který se veze v dětském kočárku.

Jak poznáte, že to s papežem nevypadá dobře?
Papamobil přestříkají na černo.

„Já nejsem kouzelník, já nejsem kouzelník!” zoufale křičí středověký odsouzenec před hranicí.
„I mlč, ty ďáblova zrůdo!” okřikne ho soudce. „Sám jsi před chvílí podal důkaz o své vině.”
„Hm, a můžete mi říct, jaký?”
„Když se na tebe přišla podívat naše velectěná hraběnka d’Treu, vykouzlil jsi na svých rtech úsměv!”

Přijde Pepa ke zpovědi: „Pane farář, žena se mě pokouší otrávit, co mám dělat?”
„Já si s ní promluvím.”
Večer se farář vrátí a radí Pepovi: „Tak jsem mluvil s tvou ženou a myslím, že mám nejlepší řešení - vezmi si ten jed!”

Jeden bohatý muž zemře, přijde do nebe a ptá se, zda se může vrátit na zem pro něco, co tam zapomněl. Jeho přání je výjimečně vyhověno. Po návratu na zem začne sbírat všechno zlato, co za život získal. Naskládal si zlaté cihly na krosnu a vrátil se do nebe.
U vstupní brány se ho anděl ptá, pro co se na zem vracel a on mu pyšně ukazuje své zlato. Anděl odpovídá: „Ale proč sem do nebe nosíš tyhle dlažební kostky?”
Bible Zj 21:21: „A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.”

Začínající novinář osloví kamaráda: „Hele Karle, víš, co dělá redaktor?”
„Co?” zajímá se přítel.
Pisálek na to: „Vyhazuje moje příspěvky!”

„Bohabojná dívka nikdy nepronásleduje muže, ale obrací svou mysl k Bohu,” hřímal pouliční kazatel Armády spásy.
„Máte úplnou pravdu,” poznamenal jeden z posluchačů. „Past na myši taky nikdy nepronásleduje myši.”

Na koncertě povídá pan Kalianko sousedovi: „Zkusil jste vnímat hudbu se zavřenýma očima?”
„Ještě ne...”
Za nimi se ozve: „Raději zkuste vnímat hudbu se zavřenou pusou!”